Náš život je o vztazích – partnerských, rodinných, pracovních nebo o vztazích s přáteli. Vztahy nám umožňují růst, konfrontovat, sdílet a prožívat lásku, bez vztahů bychom se nerozvíjeli. Každý člověk, kterého v životě potkáme je naším učitelem a současně žákem. Dáváme si vzájemné lekce a ponaučení a tyto lekce můžeme buď přehlížet a opakovat je pak pořád dokola, anebo je můžeme pochopit a přijmout jako výzvu, překonat ji a uzdravit. Pocítit konečně úlevu a začít žít šťastný, spokojený a láskyplný život.
Spousta výzev a možností se rozvíjet přichází s našimi životními partnery, rodiči a dětmi. Existují partnerské vztahy, kdy spolu lidé chtějí prožívat život, cítí k sobě náklonost nebo lásku, prožili mnoho hezkých chvil, mají společně děti nebo vybudované zázemí, ale současně z různých důvodů dojdou do místa, kdy nedokáží být společně ve vztahu šťastní.
V tento moment je možné se rozhodnout poznat lépe svého partnera, pracovat na svém vztahu a především poznat lépe sami sebe. Protože nejdůležitějším vztahem v našem životě je vztah, který máme sami se sebou.
Když poznáme a přijmeme sami sebe, můžeme začít žít život postavený na nových a pevných základech, naplněný láskou, ve svém vnitřním klidu, přijetí a pochopení. Žít život spokojeného člověka, partnera, rodiče, dítěte nebo kamaráda, cítit se skvěle, dokázat milovat a být milovaný. Žít beze strachu a napětí, mít jasno ve svých hodnotách, rozlišit, co je důležité. Mít nastavené hranice a žít vědomý život.
Až budeme opouštět tento život, nebude se počítat to, jaký majetek jsme vybudovali nebo to, jakých profesí jsme dosáhli, ale to, jaké výzvy jsme přijali a dokázali překonat a to, jak radostně a láskyplně jsme žili. Jestli naše vztahy byly laskavé a harmonické a jestli naše práce byla obchodem nebo pomocí a službou ostatním.
Největší bohatství máme ve svých srdcích.